12.-13. května se v areálu frýdeckomísteckého Klasiku konal Silver Cup, kvalifikační turnaj na mezinárodní Supercup, který se již tradičně koná začátkem června na Tempu. Letos se o dvě postupové místa utkaly týmy domácího Klasiku, opavského Hitu, olomouckých Skokanů, šumperských Cannibals a nemohl chybět ani ostravský Arrows. V základní části jsme nejdříve změřili síly s Hitem, který letos netajil postupové ambice. Ty máme ovšem také, navíc podpořené výbornou hrou v poli a dalekými a tvrdými odpaly. Po kvalitním týmovém výkonu se tak zrodil výsledek 19-3 v náš prospěch. V podobném duchu se neslo i druhé utkání proti Šumperku, které jsme vyhráli 19-0. Po obědě nás čekal soupeř, který nás jako jediný dokázal na bronzovém poháru v dubnu porazit – domácí Klasik. Bylo tedy co vracet. Možná na děti dolehla tíha okamžiku, ale pálkařskou lehkost z prvních dvou zápasů nedokázaly dlouho najít. Na druhou stranu je nutné pochválit obrany na obou stranách, protože i z těžkých odpalů dokázaly zahrát outy. Do páté směny se tak šlo za stavu 2-1 pro Klasik. V té jsme se však již pálkařsky probrali, dvěma singly, jedním dvoumetrovým a jedním třímetovým odpalem obrátili vedení na naši stranu v poměru 5-2. Stačilo jen udržet soupeřovu dohrávku. Jenže při obsazených metách naši hráči trochu zazmatkovali a nepřesnými příhozy dovolili soupeři srovnat na 5-5. Utkání gradovalo a o jeho výsedku měla rozhodnout až poslední šestá směna bez pětibodového omezení doběhů. V ní se naše děti neuvěřitelně rozpálili a soupeře zdecimovali dvěma třímetovými odpaly a jedním homerunem. Na našich osm bodů už Klasik nenašel odpověď a výsledek 13-5 je pro ně až krutý.
Poté následovaly dovednostní souteže, tzv. Masters. I tady byli naši hráči hodně vidět. Dva nejdelší odpaly předvedli Vítek Robenek (39,7m) a Filip Duda (40m), nejrychleji oběhl metovou vzdálenost Jakub Rusz (13,8 s) a šestice hráču i nejrychleji obházela ve stanoveném pořadí mety (24s). Po přepočtu na body jsme tak překonali magickou hranici 4000 bodů, což se v minulých letech nedařilo.
V neděli nás potom ještě čekal poslední zápas ve skupině, ve kterém jsme porazili olomoucké Skokany 12-0, abychom tak potvrdili první místo v základní skupině a mohli si to zase se Skokany rozdat ve finálové skupině tří nejlepších. V tomto zápase jsme polevili až v poslední směně a za stavu 14-1 jim dopřáli málo vídaný grand-slam, konečný výsledek tak 14-6 pro nás.
Do posledního zápasu turnaje proti Klasiku, který prohál pouze s náma, vstoupili naše děti s neuvěřitelnou chutí. První dva pálkaři sice byli vyatování, ale pak jsme na dva outy objeli line-up a maximem pěti bodů dali soupeři zavzpomínat na poslední vzájemný zápas. Pak však kralovali na obou stranách obrany. Zvlášť spojky se překonávali, kdo předvede hezčí zákrok a k vidění tak byli i dive-catche. Několik našich line-drive odpalů skončilo v soupeřových rukavicích, což mělo nezřídka kdy za následek double-playe. My však v obraně odpovídali stejnou mincí a zápas se musel divákům líbit. Do poslední šesté směny jsme tak šli s vedením pouze 5-2. Klasik vycítil šanci a v hektickém závěru otočil na 7-5. Před našimi hráči byla však poslední možnost dohrávky. Bohužel dva naše odpaly opět skončili v soupeřových rukavicích a třetí out přidali při našem agresivním baserunningu. Děti tak musely otřít slzičky, ne všechny dokázaly hned pochopit, že i přes tuto prohru se nám celkový turnaj podařilo po třech letech vyhrát a navázat tak na dubnové vítězství na bronzovém poháru.
Vítězství v turnaji pak bylo podpořeno dalšími individuálními oceněními. Mimo výše zmiňované za Master pak Jan Vaňák za nejvíce RBI, Eiláš Osmančík nejvyšší .SLG, Helena Rýparová a Jakub Rusz druhý a třetí nejvyšší pálkařský průměr .AVG a Jaroslav Blažek nejlepší polař.
Na Supercup do Prahy tak postupujeme z prvního místa, ve skupině nás čeká výběr Litvy, Běloruska, Olympia Blansko, Třebíč Nuclears a Waynes Pardubice. Držte nám palce.
Za Arrows na SSC ve F-M nastoupili: (horní řada zleva) Helenka Rýparová, Jaroslav Blažek, Vítek Robenek, Fanda Pavelka, Kuba Rusz, Eliáš Osmančík, (dolní zleva) Filip Duda, Sabina Šimaňoková, Martin Večeř, Petr Hrbáč a Jan Vaňák. Trenéři Jakub Martinčák, Barbora Večeřová a Jaroslav Blažek, který dětem neúnavně házel strajky