“Respekt a přátelské vazby mezi hráči jsou důležité, jak na poli, tak i mimo něj.“ Rozhovor s doslova velkým mužem, Terrellem Joycem.

Americký baseballista každým coulem, který však nezačal hrát v brzkém mládí. S nadhledem
mluví o baseballu, areálu Arrows a také o vojenském povolání svých rodičů. Hovoří o vztahu
mezi hráči a o jeho týmu. Zve Vás na baseball a také na nový zmrzlinový stánek.


Na začátek se tě zeptám. Co říkáš na češtinu, je pro tebe těžká?


Je pro mě opravdu těžká, ale celkem dobře jí rozumím. Když k nám například Boris mluví,
vím, co mám dělat. Rozdíl je, když mám mluvit já, to už mi moc nejde. Pořád se zasekávám
ve svém jazyce, takže mluvit česky se mi moc nedaří

Hrál si za Draky Brno. Využiju tedy této možnosti a zeptám se, jak se tým Draků a tým
Arrowsu lišily?


Draci byli opravdu hlavním predátorem v minulých letech, jejich program byl velmi
profesionální. Když jsem přišel do Arrowsu, začali jsme také budovat kvalitní a profesionální
přístup ke hře. Do toho se sestoupilo mnoho dobrých mladých hráčů. Máme tady kluky, co
dodělávají střední školu a vedle nich stojí mnohem starší a zkušenější hráči, kteří drží tým
pohromadě. Funguje to výborně. Tímto seskupením se stáváme opravdu
konkurenceschopnými.


Zaregistroval jsi nějaká slabá místa ostravského týmu po svém nástupu?


Nemyslím si, že by tým měl nějaké slabiny. Je možné, že někdy prostě jen chyběli hráči. Teď
ale, a za to jsme moc rádi, přicházejí mladí kluci, kteří jsou skvělou posilou. To podrží tým i
v dlouhodobém hledisku.


17. května se chystá na Arrowsu Army day. Dozvěděl jsem se, že tvoje rodina je úzce
spjata s vojenskou službou. Mohl bys o tom povykládat?


Oba moji rodiče jsou členi amerického letectva. Potkali se v Kalifornii, kde jsem se také
narodil. Hodně jsme se stěhovali. Žil jsem 5 let v Německu a v Japonsku jsme strávili 4 roky.
Nakonec jsme se usadili ve Virginii a tam jsem konečně začal hrát baseball. To už mi bylo 17
let. Když jsem byl mladší hrál jsem fotbal a jiné sporty.
To je opravdu zajímavá cesta k baseballu, jak dlouho jsou už tví rodiče v armádě?
Už to bude asi pomalu 30 let.

Je pro tebe Boris Bokaj dobrým head coachem?


(Jelikož oba sedí vedle sebe, začnou se smát, Terrell to má teď těžké)
Ano, naprosto. Myslím si, že mezi sebou máme dobrý vztah, ne jenom jako hráč a trenér.
Respektujeme každého úsudek a vycházíme spolu velmi dobře. Bavili jsme se hodně i mimo
sezónu. Máme mezi sebou silnou vazbu a já si myslím, že osobní vztah je v baseballu velmi
důležitý, jak na poli, tak i mimo něj. Chováme se k sobě jako rodina.


Co vzkážeš fanouškům Arrows?


Máme 2 týdny, než začne play-off, byli bychom vděční, kdyby lidé přišli a ukázali svůj zájem
o baseball v Ostravě. Když fanoušci přijdou a sledují hru s nadšením, hraje se nám mnohem
lépe, podporuje to náš tým. Čeká nás mnoho zajímavých zápasů a také mistrovství Evropy
žen. To je vše skvělá příležitost přijít. Bude to pro lidi zábava.
No a další důležitá věc, abych nezapomněl, bude tady stánek se zmrzlinou! Můžete si dát
zmrzku. (Vidím, že sám Terrell je ze zmrzliny velmi nadšený) A také pivo je pro Vás vždy
vychlazené.