V úterý dne 9.8. od 17:00 rozšiřujeme vernisáží fotografií Jaroslava Ožany, činnost Arrows Parku, který je nejen místem kde vyrůstají hráči a hráčky baseballu a softballu, ale i místem kde se dají strávit příjemné chvíle a to třeba i prohlídkou nově otevřené Galerie Arrows. Tato je umístěna v chodbě vedle vstupu do Original baseball restaurantu, kde na stěnách od úterý bude vystavovat své fotografie fotografa a horolezec Jaroslav Ožana.
Něco málo o autorovi:
Jaroslav Ožana
Narozen 6 2 1967 v Ostravě-Zábřehu
Největší přednosti Jaroslava Ožany - klid a rychlá orientace v sebesložitějších podmínkách
se projevovaly již v juniorském věku, kdy se jeho láska k horám projevuje prvními horolezeckými výstupy a touhou emocionální napětí výstupu a euforii dobytí vrcholu sdělit. Volí nejjednodušší způsob - fotografii.
O svých fotografických začátcích říká, cituji: „Už na základní škole mě do tajů fotografování zasvětil můj starší bratr. Strávil jsem s ním spoustu času v terénu i v provizorní fotokomoře v koupelně.Na gymnáziu jsem si pořídil svůj první fotoaparát. V té době jsem se začal zajímat o horolezectví a ve svých 17-ti letech začal lézt po skalách a zážitky dokumentovat. Velmi mě inspirovaly a dosud se mi líbí snímky horolezce a fotografa Viléma Heckela ”.
Tehdy ještě nefotografuje koncepčně, ale z čisté radosti z tvorby. Po maturitě v r. 1985 začíná pracovat v kovárně Vítkovických železáren. Na jaře 1986 nastoupil základní vojenskou službu v Chebu. V rámci možností navštěvuje fotografické výstavy v chebské „Galerii G4“. V r. 1988 se vrací zpět do Ostravy. Fotografuje pouze sporadicky – většinou akce horolezeckého oddílu jehož je členem.
Díky „sametové revoluci 1989” odchází z Vítkovických železáren k soukromé firmě, kde pracuje jako výškový specialista a začíná fotografii systematicky studovat na Lidové konzervatoři pod vedením Antonína Pochyly. Začíná se připravovat ke zkouškám na Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity (ITF SU) v Opavě. V r. 1994 se hlásí ke studiu a je přijat. Na univerzitě se mu otevírají netušené obzory fotografických možností. Zapojuje se do právě probíhajícího projektu „Lidé Hlučínska 90 let 20. století ”. Ve vesnici nedaleko Hlučína - Bolaticích zaznamenává každodenní nevrcholové situace. Pro zachycení atmosféry místa používá již na vysoké úrovni ovládnutou řeč symbolů a signifikantních prostředí.
V pozadí nezůstává ani výtvarné řešení obrazu s ohledem na maximální emoční působení snímku, při zachování dokumentační hodnoty. Se svým souborem, začleněným do tohoto projektu se zúčastnil mnoha výstav pořádaných ITF SU. Pomýšlí na profesionální dráhu fotoreportéra a zúčastňuje se několika konkurzů. V r. 1995 nastupuje jako fotograf v ostravském studiu České televize. Po půl roce přichází nabídka z MF Dnes. Neváhá a stává se kmenovým fotoreportérem ostravské redakce největšího českého deníku. V Mladé frontě Dnes začíná Jardovo nejplodnější fotografické období.
V rámci profesionální informační práce vznikají obrazy, které po všech stránkách překračují průměrné standardy sdělovacích médií. Vzpomeňme např. snímek „Baseball“, kde se Jardovi podařilo zachytit okamžik radosti na mistrovství Evropy v této sportovní disciplině. Jde o objímající se figury ve výskoku na vynikajícím určujícím pozadí. Kompozice a vystižení „bressonovského” okamžiku odkazují k jinému geniálnímu reportéru dějin české fotografie - Karlu Hájkovi, který je ovšem ve svých snímcích mnohem agresivnější, tvrdší. Jardovy snímky o proti tomu vyznívají optimističtěji, poetičtěji, cítíme z nich respekt k fotografovanému objektu, není to pouhá výroba obecně sdělného, komunikativního a emocionálního znaku, tolik důležitého pro masový konzum. Nebo jmenujme jiný snímek jež má ambice stát se obrazovou reportážní legendou „Záchranářky”. Jde o citlivou lineární skladbu do níž je vyváženým způsobem zařazen dynamický prvek - plavkyně - záchranářka, zachycena v jedinečném „vrcholném” okamžiku, jak z hlediska estetického, tak dynamického. Tímto snímkem se zúčastnil soutěže vyhlašované Národním technickým muzeem v Praze „Nejlepší sportovní fotografie roku 1999“. Dalo by se říci, že i po seznámení se styly charismatických dokumentaristů, jako je bezpochyby Jindřich Štreit, Viktor Kolář nebo Josef Koudelka, se Jardovi daří uhájit si svůj způsob vidění. Snad je to dáno i jeho uzavřenější, skromnou až stoickou povahou.
V roce 2009 pak odchází z MF Dnes a nastupuje jako fotoreportér v České tiskové kanceláři (ČTK), kde pracuje dosud.
Pracuje výhradně, asi jako všichni reportéři, na kinofilmový formát a používá přístroje zn „Nikon”.
Svou úzkou specializací si vytvořil vynikající předpoklady pro dlouhou a úspěšnou kariéru fotoreportéra - profesionála, jehož snímky budou vždy vyhledávány a vysoko ceněny citlivější částí diváků.
Patří-li fotoreportér k těm nemnoha jedincům, kteří v důsledku formují náš vizuální náhled světa, pak
v osobnosti Jaroslava Ožany jsme v dobrých rukou.
Výstavy samostatné:
2001 Sedliště (u FM), galerie Muzeum, retrospektiva
Výstavy společné:
1995 Lidé Hlučínska, Kulturní dům, Bolatice
1996 Lidé Hlučínska, Galerie Na zámku, Dolní Benešov
1996 Lidé Hlučínska, výstavní síň Slezského zem. muzea, Opava
1996 Lidé Hlučínska, Divadlo J. Myrona a Divadlo A Dvořáka, Ostrava
1996 Lidé Hlučínska, Galerie G4, Cheb,
1996 Lidé Hlučínska, Národní technické muzeum, Praha
1996 Lidé Hlučínska, Galeria fotografii, Poznaň, Polsko
1996 Lidé Hlučínska, Universitecka galeria sztuki wspolezesnej, Czieszyn, Polsko
S fotoreportéry MF Dnes:
1998 Czech Pressfoto 1998, Rudolfinum, Praha
1999 Nejlepší sport fotografie 1999, Národní technické muzeum, Praha
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Divadlo J. Myrona, Ostrava
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Stará radnice, Vsetín
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Dům kultury, Kopřivnice
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Bruntálský zámek, Bruntál
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Galerie MK, Rožnov p. Radhoštěm
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Ambit Slezské univerzity, Karviná
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Divadlo Petra Bezruče, Jeseník
1999 Fotoreportéři MF Dnes, Galerie Pod sovou, Frýdek-Místek
Podílel se také na sborníku „Fotoreportéři MF Dnes” vydaném k společným výstavám v r. 1999 Slezskou univerzitou v Opavě.