Série rozhovorů pokračuje. Další obětí mých zvídavých otázek bude reprezentační kečr Petr Čech. Doufám, že vás stále ještě mé články zajímají. Není pro mě lehké vymýšlet stále nové otázky, tak pokud by třeba kohokoliv z vás napadlo něco zajímavého, nebo vás něco zajímalo, určitě mi napište, budu rád. Dalo by se říct, že můj každý den se skládá z návštěvy školy, poté splnění úkolů a volného času. Svůj volný čas věnuji psaní článků, navštěvuji náš tým, ale i hokej. Jsem velký fanda baseballu. Tuto hru jsem si zamiloval jen tak za jeden den, zaujala mě svou krásou a lehkostí. I když lehká jistě není. I tak jsem se vlastně dostal ke psaní a poznal nové kamarády, za které hráče a celý tým považuji. Jsem vždy rád, když mi kluci rádi poskytnou rozhovor a odpoví na mé dotazy, které určitě kdy nejsou jednoduché a jsou taky dotěrné. Mé první otázky budou opět směřovat na počátky kariéry Petra, dětství, rodinu.
„V První otázce bych se jako vždy rád zeptal na tvé dětství a sport, byl jsi sportovně nadané dítě?“
„Před baseballem jsem se sportu věnoval v různých kroužcích, šlo především o futsal a basketball. Baseball jsem začal hrát od 8 let. Jsem nadaný pro míčové sporty!“J
Jako vždy odpovídá Péťa velmi vtipně a pohotově. Otázek bych mohl položit spoustu a vždy by mi bylo vtipně odpovězeno. Takže dále.
„Byli to rodiče, kteří tě k baseballu přivedli, a byla to láska na první pohled?“
„Od otcova známého syn ho hrál, tak jsem to zkusil. Na začátku mě to moc nebavilo, ale bylo to blízko a rodiče byli rádi, že něco dělám.“
„Podporují tě rodiče ve hře stále a obdivují ji stejně jako ty?“
„ Rodiče mě stále podporují, otec je na většině domácích zápasů. Nevím, zda znají oba pravidla, ale otec je na tom určitě lépe než máma.“
Opět mě vůbec svou odpovědí nezklamal, hodně jsem se u čtení zasmál. Na pokračování jsem zvědavý.
„Opravdu tě baseball zaujal natolik, že už tě žádný jiný sport nepřitahoval?“
„Mě v minulosti přitahoval hodně basketball, ale baseball mi šel, tak jsem neměl důvod se věnovat jinému sportu.“
Je dobře, že u této hry zůstal. Jistě bychom jej postrádali a neměli tak důležitou podporu. Otázky pokládám dále.
„A co tvá rodina, zvládáš spojit své pracovní, sportovní a domácí zázemí?“
„ Teď zrovna mě čekají státnice a snad se stanu bakalářem. Ale moc volného času není, když pominu školu a tréninky, věnuji se trénování dětí a pomáhám s údržbou areálu. A když už nějaký volný víkend v sezóně je, věnuji se reprezentaci.“
Tak můžu posoudit, že to Petr nemá vůbec jednoduché. Z osobní zkušenosti, a to mám jen pár povinností, musím obdivně říct, že je borec, že vše zvládá. Jen škola je mazec, vše se naučit a do toho ještě tolik aktivit. Budu držet moc palce, aby školu úspěšně dodělat a pak taky uspořádal velkou oslavu! J A určitě nebudu sám, kdo drží palce! Je jistě důležité úspěšně dokončit studium a pak si najít dobrou práci a moct dělat jen to, co mě baví. Další dotazy jsem položil vzápětí.
„Arrows byla vždy jediná volba nebo jsi toužil hrát i jinde?“
„Já hrál 3 roky na farmě Cinncinnati Reds a 3 roky v německém Regensburgu.“
„Přišla někdy nějaká nabídka do jiného týmu?“
„Každý rok chodí nabídka do týmu z ČR a z Německa.“
Tak to je hodně super, že Petr po všech nabídkách dává stále přednost našemu týmu. I účast v reprezentaci byla jistě velkým oceněním hráčského úspěchu, jistě za tím vším stojí spoustu odříkání a dřiny.
„Byl jsi hrdý za pozvání do reprezentace?“
„Když mě v 16. letech pozvali, tak jsem byl úplně nadšený. Teď už jsem členem 12 let, takže teď to beru jako osobní úkol každý rok se udržet a reprezentovat.“
„Jaké to bylo zúčastnit se těchto zápasů, dalo ti to nějaké nové poznání?“
„Zápasy za národní tým mě baví, hraji s tím nejlepším z republiky a pořád se učíme, když hrajeme s baseballovistějšími státy.“J
A co budoucnost?
„Máš v úmyslu hrát aktivně ještě dlouhá léta, pokud ti to tedy hlavně zdraví dovolí?“
„Mým hlavním úkolem je dostudovat a podle zaměstnání se uvidí. Pokud ta možnost bude, tak bych chtěl hrát do pozdějšího věku než Jakub Malík.“
„A až za hoooodně dlouhá léta skončíš, myslíš, že se budeš i nadále věnovat baseballu a budeš k němu jednou vést i své potomky?“
„Nejdřív bych je poslal na přípravky gymnastiky a atletiky. Potom bych jim dal na výběr mezi baseballem nebo domácím vězením.“J
.Super, určitě si vyberou dobře! A poslední otázky.
„Máš nějaký vzor, ať už tým nebo i hráče?“
„Kdysi jich pár bylo, teď už ne.“
„Je někdo podle tebe úplný top v baseballu?“
„Já jsem top v Extralize!“J
„Sleduješ i jiná utkání kromě naší extraligy?“
„Sleduji zápasy MLB a mrknu se i na výsledky německé ligy.“
„A co tvé sny, plány?“
„Mám dva baseballové, vyhrát titul v Extralize a placku s národním týmem.“
Mockrát děkuji za skvělý rozhovor a vstřícnost Petra.
Přeji do dalších let mnoho úspěchu, štěstí a pohody.
Opět zdravím naše čtenáře a taky nezapomeňte naše kluky občas přijít podpořit, rádi vás uvidí.